Jak se ti líbí na univerzitě a ve městě, kde studuješ?
Proč sis vybrala právě tuto školu a obor?
Právo mě baví pro svou (pro někoho možná těžko pochopitelnou:)) logiku a přesah do každodenního života. Humboldt-Universität pro mě byla jasnou volbou hned z několika důvodů. Právnická fakulta HU patří mezi světovou špičku a nabízí mi možnost studovat obory jako mezinárodní a evropské právo, ale také nahlédnout pod pokličku německého právního systému, což je pro mě jako pro budoucí právničku ve středoevropském prostoru skvělá zkušenost. Navíc mě lákala unikátní atmosféra Berlína – města, které vnímám jako fascinující křižovatku, kde se střetává bohatá historie s moderními evropskými trendy a které je neuvěřitelně otevřené a inspirativní, což se promítá třeba i do diskusí na přednáškách.
Jaké byly tvoje první dojmy po příjezdu?
V čem se liší výuka oproti českému prostředí?
Jak hodnotíš kvalitu výuky a přístup vyučujících?
Kvalita výuky na Humboldt-Universität je na špičkové úrovni, což se projevuje například v důrazu na kritické myšlení a samostatnou práci se zdroji. Výuka práv je tu hodně zaměřená na analýzu judikatury a dalších zdrojů a následnou diskuzi. Přístup vyučujících hodnotím také pozitivně. I když to jsou často kapacity ve svém oboru, komunikují se studenty jako s rovnocennými partnery. Na přednáškách i seminářích panuje otevřená atmosféra, kde se nikdo nebojí zeptat nebo vyjádřit svůj názor. Skvělá je i úroveň digitálního zázemí a dostupnost materiálů.
Co tě zatím nejvíce zaujalo nebo překvapilo v rámci studia?
Jak zvládáš jazykovou stránku výuky?
Začátky byly docela výzva. Právnická němčina je specifická disciplína sama o sobě a poslouchat přednášky o komplexních právních problémech v cizím jazyce vyžadovalo zejména v prvních týdnech maximální soustředění. Studium mě donutilo s jazykem pracovat i aktivně – ať už při práci se zdroji nebo při diskuzích se spolužáky. Nicméně Berlín je neuvěřitelně mezinárodní, takže i když člověk občas v němčině zaváhá, vždycky se nějak domluví a vyučující i místní studenti pro to mají pochopení.
Co pro tebe bylo doposud nejtěžší při pobytu v zahraničí?
Rozhodně souboj s pověstnou německou byrokracií:D Zařídit si v Berlíně všechna potvrzení, registraci na úřadě a zorientovat se v univerzitních systémech, to byl v prvních týdnech v podstatě full-time job. Člověk musí být hodně trpělivý a nenechat se odradit tím, že věci občas nejdou tak rychle, jak by si představoval. Jakmile ale člověk překoná tuhle úvodní bariéru, začne si tu svobodu a možnosti, které Berlín nabízí, užívat naplno.
Jak jsi řešila administrativní záležitosti (vízum, pojištění, ubytování)?
Jelikož je Německo v EU, odpadly mi starosti s vízy, což byla velká úleva. Také pojištění jsem vyřešila poměrně jednoduše kombinací evropského průkazu (EHIC) a komerčního připojištění. O ubytování se podrobněji rozepíšu v otázce níže. Určitě také doporučuji zařídit si místní bankovní účet a SIM kartu, běžné fungování to dost usnadní.
Jak ses vyrovnávala s kulturními rozdíly?
Berlín je v tomhle unikátní. Člověk tu ani tak nenaráží na bariéru mezi českou a německou kulturou, jako spíš na neuvěřitelnou směsici vlivů z celého světa. Největším kulturním rozdílem pro mě byla ta ohromná míra svobody, otevřenosti a tolerance, která je tu cítit na každém kroku. Lidé se nebojí vyjádřit svou individualitu, ať už stylem oblékání nebo způsobem života, a nikdo nikoho nesoudí. Na to se zvyká velmi rychle a je to opravdu osvobozující. V akademickém prostředí jsem se musela sžít s pověstným německým důrazem na pravidla a precizností. Zatímco u nás občas hledáme cesty, jak věci “obejít”, tady se prostě jede podle řádu. Jakmile ale pochopíte, že ta striktnost není namířená proti vám, ale má zajistit, aby systém fungoval pro všechny, začnete to spíš oceňovat.
Jak sis zařídila ubytování a jaké jsou tvé zkušenosti?
Ubytování je v Berlíně obecně velkým tématem, protože sehnat něco rozumného je v místní bytové krizi časově i finančně náročné. Já jsem měla to štěstí, že mi místo na koleji nabídla přímo univerzita. I tak to ale není automatické – o místa je obrovský zájem a mezi zájemci se o ně losuje, takže jsem za tuhle možnost velmi vděčná. Bydlím ve sdíleném bytě se dvěma spolubydlícími. Celá kolej je hodně mezinárodní, takže člověk neustále potkává studenty z celého světa, což je skvělá zkušenost. Jedinou nevýhodou je, že kolej leží poměrně daleko od centra, ale berlínská MHD funguje skvěle, takže se to dá zvládnout. Určitě bych ostatním doporučila začít ubytování řešit co nejdříve, protože soukromé bydlení v Berlíně bývá velmi drahé a konkurence mezi zájemci je obrovská.
Jak trávíš volný čas mimo školu?
Volný čas v Berlíně je jedna velká jízda, protože tohle město nabízí úplně všechno. Jako hudebnice si užívám bohatou nabídku koncertů – od klasiky až po elektronickou scénu, která je tady světovým unikátem. Hudba je pro mě skvělý způsob, jak si vyčistit hlavu po náročných přednáškách. Kromě hudby trávím hodně času pohybem. Už několik let se věnuji tanci a v Berlíně jsem objevila skvělá taneční studia, která mi umožňují se v tom dál posouvat. A když zrovna netančím nebo nejsem na koncertě, objevuji místní gastronomii, bleší trhy nebo trávím čas s přáteli. Berlín je zkrátka město, kde se člověk nestihne nudit, i kdyby chtěl.
Navázala jsi přátelství s místními studenty nebo jinými cizinci?
Navazování přátelství v Berlíně je o to zajímavější, jak moc je to tu namíchané. Moje nejbližší okolí tvoří neuvěřitelný mix lidí z celého světa – od USA přes Skandinávii po Čínu. Je fascinující vidět, jak se naše pohledy na život liší a v čem jsme si naopak všichni podobní. S místními studenty z HU je to trochu jiné, ale o to cennější. Němci bývají ze začátku trochu rezervovanější, ale jakmile se s nimi člověk v seminářích nebo při společných projektech blíž seznámí, jsou to skvělí parťáci. Hodně mi pomáhají i moje zájmy, protože v tanečních studiích nebo na hudebních akcích člověk potká zase úplně jinou skupinu místních než jen na fakultě.
V čem tě studium v zahraničí nejvíce obohacuje?
Studium v zahraničí mě nejvíc obohacuje v tom, že mě nutí neustále přehodnocovat moje vlastní perspektivy. V právu to platí dvojnásob – když vidíte, jak stejný problém řeší jiný právní řád a jiná kultura, začnete o věcech přemýšlet mnohem víc do hloubky. Mimo školu mě to pak učí samostatnosti a flexibilitě. Člověk se v cizím městě a v cizím jazyce ocitá v situacích, které v komfortní zóně domova prostě nezažije. No a konkrétně Berlín mě naučil větší otevřenosti a toleranci a dodal mi sebevědomí, že se dokážu prosadit a zorientovat v jakémkoliv prostředí.
Jaké zkušenosti nebo dovednosti si myslíš, že využiješ po návratu?
Těch věcí je celá řada, ale na prvním místě je to schopnost pracovat v mezinárodním prostředí. Právo se čím dál víc globalizuje a zkušenost ze studia v zahraničí mi v tomto dává náskok. Naučila jsem se tu argumentovat v němčině na profesionální úrovni a pracovat s německými právními prameny, což je vzhledem k naší geografické a historické blízkosti pro budoucí kariéru v Česku skvělý benefit. Navíc si odvážím mnohem větší nadhled a flexibilitu myšlení.
Co bys doporučila dalším studentům, kteří se chystají na podobný pobyt?
Co se ti na studiu a životě v zahraničí líbí úplně nejvíc?
Nejvíc mě baví ta absolutní svoboda a možnost začít “nanovo” v jiném prostředí. Na studiu na HU mě nejvíc baví to, že můžu o právu přemýšlet zase z jiné perspektivy a procvičovat svoji právnickou němčinu. A na životě v Berlíně? Rozhodně ta energie města, kde se člověk může cítit doma, i když je úplně jiný než ostatní. Taky mě baví ten kontrast – přes den sedím v historické knihovně Jacoba a Wilhelma Grimma nad německými zákony a učebnicemi a večer jdu do bývalé elektrárny na techno:)
Je něco, co tě zatím vyloženě zklamalo?
Vyloženě zklamalo asi není to správné slovo, ale co mě nepříjemně překvapilo, je stav digitalizace v Německu, a to zejména v administrativě. Člověk by od takové velmoci čekal, že vše půjde vyřídit rychle a online, ale realita je často taková, že se neobejdete bez papírových dopisů, fyzických návštěv úřadů a dlouhého čekání na termíny. V tomhle je Česko, i když se to možná nezdá, v mnoha ohledech dál. Další věcí, která může být pro studenta v Berlíně náročná, je určitá anonymita a občasná odtažitost lidí. Ale i to je součást identity tohoto města a po čase to začnete brát spíš jako svérázný kolorit než jako negativum.
Sdílet